Nadané dítě

Nadané dítě – v naší škole označujeme tímto pojmem žáka/dítě mimořádně intelektově nadaného s diagnostikovaným nadáním od ŠPZ, ale i žáka/dítě talentované, bystré, chytré, které vykazuje výborných nebo vynikajících výsledků v daném oboru (vyučovacím předmětu) a projevuje o něj zájem překračující rámec školních povinnosti. Jedná se tak o jedince, který vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, intelektových činností nebo v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Legislativní opora

Péče o nadané děti je zakotvena ve školském zákoně: Zákon č. 516/2004 Sb., vyhlášce č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Za mimořádně nadaného žáka se v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb. považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Péče o nadané žáky je zakotvena ve školském zákoně, který konkrétně v § 17 – 19 pojednává o různých možnostech přístupu k talentovaným žákům. RVP ZV a RVP PV umožňují, aby školní, třídní i individuální vzdělávací program, jeho obsah i podmínky, byly dle potřeb a možností rozumně přizpůsobeny mimořádným schopnostem dětí a popřípadě doplněny nabídkou dalších aktivit podle zájmů a mimořádných schopností či nadání dětí. Rozvoj a podpora mimořádných schopností by měla být zajištěna a organizována tak, aby nebyla jednostranná a neomezila pestrost a šíři obvyklé vzdělávací nabídky.

Typologie nadaných dětí

Některé rozdíly mezi bystrým a nadaným dítětem

Jak bystré, tak rozumově nadané dítě má specifické vzdělávací potřeby a potřebuje k optimálnímu rozvoji podněty a vzdělávací materiály, které odpovídají jeho kognitivní úrovni.

Níže uvedená tabulka ukazuje některé typické rozdíly v chování.

Bystré dítě Nadané dítě
Umí odpovídat Klade další otázky
Zajímá se Je zvědavé
Má dobré nápady Má neobvyklé nápady.
Odpovídá na otázky Zajímají jej detaily, rozpracovává, dokončuje.
Je vůdcem skupiny Je samostatné, často pracuje sám.
Jednoduše se učí Většinu už zná.
.. Mezi vrstevníky je oblíben Víc mu vyhovuje společnost starších dětí
Chápe významy Dělá závěry.
Přesně kopíruje zadaná řešení Vytváří nová řešení.
Dobře se cítí ve škole, ve školce Dobře se cítí, když se učí (něco nového).
Přijímá informace Využívá informace.
Je vytrvalé při sledování Sleduje pozorně.
Je spokojené s vlastním učením a výsledky  Je velmi sebekritické.

Zdroj: Co bychom měli vědět o nadání str. 10- Jana M. Havigerová, Blanka Křováčková a kol.

Postup

Na základě této typologie by měli učitelé ve svých třídách a předmětech takové děti identifikovat, mít o nich přehled a vzájemně se o nich s ostatními pedagogy informovat.

Dětem/žákům, které se ve větší míře budou zajímat o určitý předmět, nabídnou učitelé rozšíření vědomostí a znalostí zábavnou, hravou formou, odkazy na literaturu, webové stránky či ostatní média. Vyučující umožní, aby si žáci mohli výklad doplňovat, připravovat si referáty, účastnit se soutěží a exkurzí. Mohou též navštívit jiné ročníky nebo třídy, aby zde prezentovali své vědomosti či dovednosti.

Svůj zájem a znalosti ze svého oblíbeného oboru mohou zveřejňovat formou nástěnek, příspěvků na web školy, prezentacemi pro žáky či relacemi prostřednictvím školního rozhlasu.

Jako další možnosti lze uvést možnosti mimoškolní činnosti, kroužek zábavné logiky, deskových her (křížovky, sudoku, rébusy, hlavolamy, piškvorky) – zde se nabízí i možnost řešení volitelným předmětem, u mladších dětí zájmovým útvarem, výuka FIE v rámci zájmového kroužku.